Stálá expozice k dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí Naši Němci vzniká v budově Muzea města Ústí nad Labem již několik let, nyní se přiblížila ke zdárnému konci. Výstava obsahuje řadu moderních a multimediálních prvků, jako jsou filmové projekce, animace, vizualizace či interaktivní digitální mapy. Naši Němci jsou nejvýznamnějším dlouhodobým projektem obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum, jejímž ředitelem je Petr Koura.
Kdy ke slavnostnímu otevření výstavy dojde a s jakým programem?
Slavnostní otevření je naplánováno na 17. listopadu, a to za účasti významných politických a kulturních představitelů z České republiky i ze zahraničí. Bude pro ně připravena komentovaná prohlídka výstavy a také koncert swingového orchestru pod vedením Petra Kroutila, který předvede české i německé písně v netradičních úpravách.
Pojďme se projít tímto velkolepým projektem: Představíte nám stručně Naše Němce od raného středověku až po dvacáté století?
To by asi vyžadovalo zvláštní číslo vašeho časopisu. Spíše zkusím popsat, co návštěvníka čeká. Vezmeme-li to chronologicky, bude to třeba prohlídka archeologických nálezů z období raného středověku a uměleckých artefaktů z doby Karla IV. nebo procházka galerií habsburských panovníků s replikou pomníku maršála Radeckého. Dále se může návštěvník připojit k baroknímu procesí k Janu Nepomuckému, nahlédnout do salonu z období biedermeieru, ale i do vězení z poloviny 19. století, projít kolem barikády, které se stavěly v revolučním roce 1848 nebo si prohlédnout krajinomalby z 19. století. Ve druhém patře jej očekává zemský sněm Království českého, na jehož půdě docházelo ke konfliktům mezi Čechy a Němci, obraz T. G. Masaryka od jednoho významného německého malíře, procházka plakátovací plochou z doby první republiky a posléze židovskou, českou a německou cestou v době druhé světové války. Následují místnosti věnované řemeslům a výrobkům českých Němců a také jejich lidové kultuře, tedy krojům, lidovým stavbám nebo zvykům. Poslední část výstavy pak představují repliky několika interiérů z míst, kde Němci hráli důležitou politickou či kulturní roli. Návštěvník si zde může prohlédnout hospodu v Lokti nad Ohří, funkcionalistickou vilu v Brně, muzeum v Opavě, secesní hotel v Liberci a kavárnu v Praze, kde bude moci zhlédnout inscenovaný rozhovor spisovatelů Maxe Broda, Karla Čapka a Ferdinanda Peroutky.
500 exponátů a řada spolupracovníků
Kolik let vlastně trvalo shromáždit všech 500 exponátů a o jak náročný proces se jednalo?
Příprava výstavy trvá už skoro deset let, já jsem se stal ale ředitelem Collegia teprve na jaře 2017. Tehdy již byla vytvořena sbírka Collegia Bohemica, jejíž značnou část ve výstavě návštěvníci uvidí. Kromě toho jsme ale získali zápůjčky z dalších asi 20 institucí. Přitom platí, že čím je exponát starší, tím obtížnější je ho získat. Gotické sochy se jen tak nepůjčují.
A kolik lidí se na celém projektu vlastně podílelo? Vyzvedl byste třeba nějaká konkrétní jména?
Collegium samotné příliš zaměstnanců nemá – vedle mě je to můj zástupce na 0,1 úvazku a dále asistentka a kulturní manažerka v jedné osobě. Takže jsme se museli spoléhat na externisty. Spolupracovali jsme tak s celou řadou odborníků z ČR i ze zahraničí. Vyzdvihl bych ale našeho vysoutěženého generálního zhotovitele výstavy Davida Syrovátku, který provozuje truhlářskou dílnu ve Šluknově. Bez něj bychom nemohli výstavu otevírat. Člověk, který pracuje nad rámec svých povinností a pomáhá nezištně společnému projektu, je v dnešní době velkou vzácností. Tahle slova pronáším při vědomí, že mě za ně David vyplísní (smích).
Ve sbírce máte i motocykl Čechie/ Böhmerland. Považujete tento kus za vrchol výstavy, nebo byste vyzdvihl jiné exponáty?
Čechie určitě představuje jeden z vrcholů výstavy a moc děkuji panu Zdeňku Novotnému z Děčína za její zapůjčení. Záleží ale na tom, jak je návštěvník zaměřen. Pokud ho více zajímá kultura, asi pro něj bude největším zážitkem originál dopisu Franze Kafky, který máme zapůjčený jen na jeden měsíc. A nebo gotická madona ze 13. století, která pochází z Porýní, do českých zemí se nejspíše dostala se dvorem Karla IV. a v květnu 1945 byla zabavena nejvýznamnějšímu konfidentovi pražského gestapa Jaroslavu Nachtmanovi. Tu také uvidí návštěvníci jen do března příštího roku, kdy ji budeme muset vrátit Národnímu muzeu.
Výstavu též doplňují kresby karikaturisty Jaze, autora komiksových Oprásků sčeskí historje. Chcete tím tak zaujmout i mladší generaci?
Myslím, že nejen ji. Jazův humor je fascinující i pro absolventy historie. Když se scházím na pivu s mými spolužáky z fakulty, ukazujeme si někdy vzájemně Jazovy historické vtipy a smějeme se. Myslím, že lidé u sousedních stolů nechápou. Pro mladou generaci je to ale příležitost, jak se na dějiny podívat trochu jinou optikou. Ty kresby jsou na chodbách, ale uvnitř těch místností už často legrace končí…
Výstava mezinárodních setkání
Prohlídka je možná každý den, kromě pondělí, mezi 9 až 17 hodinou. Na místě je otázka vstupného a případné slevy pro školní či jiné expedice?
Vstupné na výstavu je možné zakoupit spolu se vstupným do celého muzea, tedy za 80 Kč pro dospělého, studenti zaplatí 50 Kč. V rámci školní skupiny pak přijde vstupné na 30 Kč.
Předpokládáte, že Naši Němci zvýší zájem německy hovořících obyvatel o návštěvu Ústí (dříve Aussigu)?
Samozřejmě, o naši výstavu je i zájem v zahraničí, především v Německu. V současné době dostáváme takřka denně dotazy ze zahraničí, kdy už bude výstava otevřena.
Na konci srpna Collegium navštívil německý prezident Frank-Walter Steinmeier s manželkou Elke Büdenbenderovou. Které exponáty je nejvíce zaujaly? A dočkali jste i nějaké pochvaly či kritiky z jejich strany?
Prezidentský pár asi nejvíce zaujaly rukopisy Franze Kafky a také osobní předměty parašutisty Jaroslava Švarce, který se podílel na útoku na Reinharda Heydricha. Panu prezidentovi i jeho manželce se naše výstava velice líbila, což byla pro nás veliká pocta.
Za sebou máte říjnové 23. Dny české a německé kultury. Ohlédnete se za tímto festivalem krátce?
Festival proběhl velice úspěšně, vystoupily na něm osobnosti jako šansoniérka Renata Drössler, hobojista Vilém Veverka, nejlepší světový hráč na anglický roh Dominik Wollenweber nebo operní pěvkyně Dagmar Pecková. Možná jsme čekali větší návštěvnost, lidé se zatím bojí chodit na kulturu. Ale to je problém i v pražských kulturních zařízeních.
Redakce Uličníku – zdroj: www.ulicnikul.cz
foto: Jiří Preclík, kresba: Jaz, autor Oprásků sčeskí historje
Více o výstavě Naši Němci a akcích Collegia Bohemica najdete na www.collegiumbohemicum.cz
